FOTOGRAFOVÁNÍ - CINYBULK VOJTĚCH

Grafika - Fotografování. Autorem je kvalitní malíř a grafik Vojtěch Cinybulk. Signovaná tužkou vpravo dole - viz foto.

Celkové rozměry cca 33 cm x 24 cm. Grafika je adjustována do nového rámu. Dřevoryt (PF 1957) na papíře. Celkový stav - viz foto.

Grafika byla vytvořena přibližně v letech 1957.

Originalitu díla plně zaručujeme vrácením peněz. Bude perfektní dekorací každého prostoru.


Cinybulk Vojtěch

* 10. 8. 1915 Praha

† 6. 2. 1994 Praha

grafik, loutkářský scénograf, výtvarník, pedagog, organizátor, autor her

Studoval na Officina Pragensis u profesora J. Švába a na UK v Praze u profesora Salcmana. Byl spolupracovníkem loutkářské katedry divadelní fakulty AMU v Praze, kde pedagogicky působil v prvých letech vedle Josefa Skupy. V roce 1938 získal ve Francii 1. cenu za dřevoryt. Je zastoupen mimo jiné v National Gallery ve Washingtonu v USA.

Narodil se v rodině knihařského ozdobníka a loutkového amatéra. S otcem začal v dětství hrát loutkové divadlo v malostranském Sokole. Na obecné škole ho ovlivnil významný loutkářský pracovník, spisovatel a redaktor B. Schweigstill. 1933 maturoval na reálce v Dušní ulici. 1934 absolvoval Státní pedagogickou akademii a 1934–35 začal učit na obecné škole na Karlově, kde pod vedením ředitele Schweigstilla debutoval v jeho časopisu pro děti Srdíčko. Od 1935 dobrovolně učil na menšinových školách (1935–36 v Kozlech, 1936–38 v Hostomicích u Bíliny), 1938–43 (češtinu a historii) na měšťanské škole v pražském Podolí, 1945–52 v Dejvicích. Zároveň se pravidelně věnoval volné grafice a jako autor a grafik přispíval do dětských časopisů. 1943–45 byl totálně nasazen, vyučil se zámečníkem a pracoval jako tovární grafik. Od poloviny 40. let 20. století spolupracoval s několika amatérskými loutkářskými soubory. Po válce navštěvoval soukromou grafickou školu J. Švába Officina Pragensis (1945–47) a 1947–50 pokračoval v externím studiu v Ústavu malby na Pedagogické fakultě UK u C. Boudy a M. Salcmana.

Po založení Ústředního loutkového divadla v Praze 1949 tam do 1967 působil jako externí scénograf. Spolupracoval též s řadou dalších loutkových scén. V září 1952 nastoupil na loutkářskou katedru DAMU jako pedagog scénického a kostýmního výtvarnictví (1953 docentem, 1967 mimořádným profesorem), od 1955 byl výtvarníkem a spisovatelem ve svobodném povolání. Do konce života externě přednášel na katedře, pracoval pro loutková divadla, organizoval loutkářská soustředění a přispíval do odborných loutkářských i dětských časopisů, byl spoluredaktorem Ohníčku a Sedmihlásku a užíval tam pseudonymy C. Marek, K. Bouček a šifru C. 1990 utrpěl těžký úraz. S manželkou Františkou (1916–2000) měl dvě dcery.